Mexický KOPR

Po vánočních svátcích, ve čtvrtek 27. prosince, se opět , již poněkolikáté vypravila skupinka nadšenců na tradiční zimní procházku, Z kozlova až na Předinu a zpátky. Počasí tentokrát nebylo nic moc, tak se nás u Vyhlídky sešlo jen deset a další dva se k nám připojili cestou nad Poličkami.První velká zkouška nás čekala jen pár metrů po startu, kdy jsme při chůzi po horizontu překonávali asi desetiminutovou dešťovou přeháňku - naštěstí první a poslední, ale přesto jsme hned zpočátku nevzdali a pokračovali dál.Jak už bývá u tohoto zimního pochodu zvykem, bývá po trase několik pevně stanovených občerstvovacích zastávek. Na horizontu - na kótě 257,  u Víceměřické lípy, další asi ve čtvrtině trasy - na křižovatce Pv,Němčice, Dobromilice,Pivín, pak u Vřesovského kříže a velká obědová je až po dosažení vrcholu Přediny. Jako už obvykle, posledních 100 metrů před vrcholem nás čekala rozbahněná polní cesta, která se ale s trochou šikovnosti dala projít, bez nějakého většího znečištění oděvu a obuvi. Nahoře jsme si po tábornicku z trávy a klacíků rozdělali oheň, než přijelo mírně opožděné zásobovací vozidlo se dřevem a občerstvením. Než se oheň řádně rozhořel, účastníci si za odměnu (nebo možná za trest), mohli vyslechnout tradiční oslavné verše, sepsané ku slávě tohoto pochodu, jež mapují celý uplynulý rok ve společnosti  (kdo o tento hluboký kulturní zážitek přišel, nebo si jej chce připomenout, může si verše přečíst na www. mexickykopr.estranky.cz). Po duševním nasycení jsme se nasytili i materiálně - vlastoručně, na ohýnku opečenými klobáskami a teplým čajem. Vzhledem k tomu, že na vrcholu foukal protivný vítr, ihned po jídle a společné fotce, jsme vyrazili na zpáteční cestu, teď už po silnicích ,do údolí, kde v Kobeřicích už bylo líp. Vítr jsme zanechali na kopci, takže zpáteční cesta byla příjemná, dokonce na 10 minut vysvitlo i sluníčko. Po několika krátkých posilňovacích zastávkách, jsme zdárně, po sedumnácti ušlých kilometrech, dorazili nazpět do Víceměřic. Jelikož právě končící hospoda byla zavřená, závěr a vyhodnocení akce proběhlo v hasičárně. Zde už bylo připraveno na stolech finálové občerstvení ve formě chlebíčků, od nejmenované příznivkyně z OL, a cukroví od p. Balherové. Při ukončení pochodu každý účastník obdržel Památeční léstek, který zároveň slouží i jako doklad, že i v nepřízni počasí jmenovaný absolvoval tuto 17-ti kilometrovou procházku.

Tímto článkem chci poděkovat Zahrádkářům za finanční příspěvek na občerstvení na Předině a Hasičům za dopravu občerstvení a materiálu a umožnění záverečného vyhodnocení v prostorech hasičárny.. Oba spolky svou pravidelnou podporou umožňují pořádání i těchto neobvyklých recesních akcí....P.B.